Minimoog Voyager

Minimoog Voyager

Sólový analogový syntezátor se třemi oscilátory a dokonalým zvukem.

Voyager navazuje na nehynoucí slávu zakladatele všech moderních syntezátorů – Minimoogu D z roku 1970. Převzal z něj základní architekturu a systém výklopného panelu, a celou dlouhou řadu užitečných věcí k němu přidal. Bob Moog ho navrhnul a zrealizoval se svým týmem v roce 2002, poslední kusy byly vyrobeny roku 2016. Poté firma začala opět vyrábět model Minimoog D s původním zapojením a jen několika málo doplňky. Výroba Voyageru byla redukována na rozšířený model XL.

Já hraju na základní verzi Performer. Uvnitř Voyageru najdeme dvě hlavní desky, jedna je anologová a obsahuje celý zvukový řetězec, především tedy oscilátory a filtry. Druhá deska se stará o digitální řízení, tj. paměť, MIDI, modulační cesty a tak dále. Pro tuto část nástroje se ve finální verzi nejlépe osvědčil systém od geniálního Rudyho Linharta, který byl už dříve znám svou produkcí interface pro nástroje Moog značky Lintronics (jeden mám ve svém Micromoogu).

Základem zvuku jsou tři oscilátory (VCO), které mají plynule nastavitelný tvar svého průběhu. Změny tvaru mohou být řízeny modulací, zvuk to významně oživuje. Třetí oscilátor má přepínač na pomalý kmitočet, čímž se z něj stane druhý LFO. Mezi sebou mohou být vždy dva zdroje synchronizovány nebo frekvenčně modulovány (FM), tady si uvědomíme výhodu většího počtu oscilátorů, než bývalo obvyklé. Ve zvuku poznáváme ten plný Moogův tón, ovšem od starých nástrojů ze 70. let se liší, v extrémním nastavení mu trochu schází syrovost, naopak je o dost kultivovanější a živější.

Dva filtry tradičního „žebříčkového" zapojení mají dvě možnosti zařazení: dvakrát Low Pass s výstupy do sterea, nebo jeden Low Pass (s nastavitelnou strmostí) a druhý High Pass. Jejich vzájemný poměr se nastavuje neobvyklým knobem Spacing, při samooscilaci se tak ladí interval mezi oběma generovanými tóny. Ano, v takovém případě má Voyager celkem 5 zvukových zdrojů :-)

Modulace řídí dvě modulační cesty. Jedna je napevno přiřazena pravému kolečku, druhá může být řízena připojeným pedálem. Je tu mnoho zdrojů i cílů, od LFO a samotných oscilátorů, přes rychlostní a tlakovou ctlivost klaviatury až k externím připojitelným ovladačům. Hlavní výběr zajišťují knoby, v nabídkách pak najdeme další možnosti. Každý cíl může být ovlivňován až dvěma různými zdroji.

Pořídil jsem si Voyagera kvůli jeho zvuku a schopnosti ukládat nastavení do paměti. Používám ho do rockové hudby, a můžu potvrdit, že nemá problémy s tím, že by v hluku kapely zanikal. Jeho zvuk výborně sedí takřka ke všemu, díky množství funkcí na něm jde nastavit cokoliv. Klaviatura Fatar je příjemná a je možné jí přes MIDI řídit i polyfonní externí modul.