8-bitový sampler s analogovými filtry a 12-bitovými převodníky.
Emax je variantou Emulatoru II, který znamenal revoluci ve světě klávesových nástrojů, s řadou vylepšení. Postupem času docházelo k dalšímu vývoji, moje verze má SCSI rozhraní, takže můžu číst data z rychlých médií typu CF či SD card nebo ZIP, a poslední verzi operačního systému, která obsahuje algoritmy pro spektrální a multiplikativní syntézu.
Převodníky jsou 12-bitové, ale v paměti se vzorky uchovávají už jen 8-bitově. Nejvyšší vzorkovací kmitočet je 42 kHz, paměť 512 KB. Do paměti nástroje se vejde jedna banka, složená až ze 100 presetů, případně 50 sekvencí. Preset je bitembrální, každá vrstva může obsahovat až 88 různých vzorků. Paměť můžeme zaplnit vzorky téměř jakkoliv, buď jedním či několika málo velkými, nebo množstvím malých. Maximální polyfonie je 8 hlasů, to je dáno osmi analogovými obvody s filtry, obálkami apod. Digitální sekce umožňuje různé dělení. Při použití pouze primární vrstvy máme 8 vzorků, 8 hlasů. Použijeme-li i sekundární, získáme dvě nezávislá nastavení analogové sekce (obálky, filtry...) nad sebou, ovšem za cenu jen 4hlasé polyfonie. Ve zvláštním Dual modu jsou také 2 vzorky na 1 hlas, ale zůstává zachována 8mi hlasá polyfonie. Oba vzorky ovšem sdílejí stejné nastavení obálek a spol., avšak hlasitost a odladění je možné rozrůznit.
Práce s tímto samplerem je rychlá a příjemná. Nastavení vstupní úrovně a rozmístění vzorků po klaviatuře probíhá hladce a nejpracnější část práce, hledání smyček, je zčásti automatizovaná. Pro případ slyšitelných přechodů, ať už v rámci smyčky, nebo mezi jednotlivými vzorky na klaviatuře, je k dispozici pár nástrojů, jako je rozmazání přechodu nebo prolnutí. Výsledky jsou pokaždé použitelné, i když ne vždy zcela perfektní. K dokonalosti pomůže externí editor, já používám dobový program Avalon na Atari ST. Bez jakýchkoliv přídavných zařízení dokáže jen přes MIDI vzorky Emaxu importovat, zobrazit vlnu v plném rozlišení a najít smyčky. Ani jeho algoritmy nejsou sice neomylné, ale s vizuální kontrolou a možnostmi editace se dá vyřešit prakticky vše.
Následná analogová syntéza v Emaxu je celkem bohatá na funkce. Velký důraz je kladen na množství ovladačů a jejich přiřazování. Ovšem pokud chceme využívat zvláštní druhy syntézy, které poskytuje nejnovější SE systém, už si musíme vyhradit času víc. Vytváření obálkových křivek vybraných frekvencí táhlem přímo na displeji je sice šikovné, ale samotné generování vzorku neprobíhá v reálném čase. Získané zvuky jsou však čistou digitální syntézou a zajímavě obohacují zvukovou škálu nástroje.
Hlavní důvod, proč mám tenhle starý stroj, je ve spojení lo-fi vzorků s dobrým analogovým filtrem. Je to hybridní technologie, která dává jedinečné výsledky, těžko dosažitelné jinou cestou. Vzorkuji spíše na nižších kmitočtech a výsledné zvuky jsou – divné. A to je přesně to, co od zvukové syntézy vyžaduji.