Korg MS-20

Korg MS-20

Jednohlasý dvouoscilátorový semimodulární analogový syntezátor. Legenda ze sedmdesátých let, která se dočkala svého návratu a v různých modifikacích se dnes opět vyrábí.

MS-20 je jeden z nástrojů tzv. semimodulárního typu. Má základní propojení jednotlivých sekcí pevně zapojenou, ale zároveň dovoluje cestu signálu výrazně měnit, doplňovat a přesměrovávat jako u modulárních syntetizérů. K tomu účelu slouží panel s jackovými zdířkami, který zabírá pravou polovinu ovládací části. Propojovacími kablíky se vše realizuje podobně, jako dlouhými kabely u velkých modulárů. Chvíli trvá, než se s tím naučíte, protože jednotlivé knoby a zdířky by správně měly být u sebe. Ale v praxi je tento oddělený koncept praktický, kabely stačí krátké a nepřekážejí.

Architektura je klasická, subtraktivní syntéza. Jsou tu dva oscilátory s kruhovou modulací, a dva rezonanční filtry – jeden horní propusť (HPF), druhý dolní propusť (HPF), takže dohromady tvoří variabilní pásmovou propusť. Obálky máme také dvě, jednu jednodušší Attack/Release s nastavitelným zpožděním nástupu, druhou plnohodnotnou ADSR s přidaným segmentem Hold, který po puštění klávesy po určenou dobu podrží tón před nástupem poklesu. Nízkofrekvenční oscilátor (LFO) má dva tvary křivky, trojúhelník a obdélník, oba s proměnlivým tvarem. Kromě klaviatury je k dispozici jedno volně přiřaditelné kolečko a jeden malý spínač.

Panel s jacky nabízí vstupy všech prvků zvukového řetězce a výstupy všech modulačních zdrojů. Navíc jsou tu vzorkovač Sample/Hold, zvláštní zesilovač pro externí zdroj a samozřejmě různé vstupy a výstupy normy CV/Trigger. Zvláštní sekce pod čarou je určena pro zpracování vnějšího signálu, které je poměrně pokročilé. Vstupní signál má vlastní dva filtry HPF a LPF, nástroj z něj dokáže získat impulsy Triggeru pro spouštění obálek a dokonce i CV (Control Voltage) signál, který může řídit výšku či barvu zvuku, obojí s nastavitelnou citlivostí. Je tedy možné zapomenout na klaviaturu a spouštět zvuk třeba pomocí zpěvu či hry na kytaru. Vstupní filtry je nutné nastavit dobře, aby nástroj nepletly příliš silné harmonické složky, při nepřesném nastavení výsledný tón přeskakuje mezi oktávami a kvintou.

Výsledný zvuk Korgu MS-20 je pro mě těžko popsatelný. Oscilátory znějí pro Korg velmi typicky, liší se od všech ostatních tehdejších výrobců. Je to celkem pronikavý tón, konkrétní, spíš středovější. Velmi se mi osvědčilo propojení s Yamahou CS-15, její medový bas s měkkým filtrem je dokonalým doplněním zvuku Korgu. Možnosti modulace u MS-20 jsou naprosto nekonečné, oba oscilátory se mohou chovat značně nezávisle, filtry vykouzlí jakoukoliv barvu a propojování čehokoliv s čímkoliv vytváří ty nejšílenější kreace. Zkusil jsem k MS-20 ještě připojit Korg MS-10 a výsledný tříoscilátorový tlak už opravdu boural stěny. Raději zůstanu u té kombinace s CS-15, kdo to má pořád zazdívat, že... :-)

Triky

- výstupem z klaviatury KBD CV OUT je možné například řídit ostrost filtru, takže získáme v basech temnější a ve výškách ostřejší zvuk; také ho lze použít pro výšku samooscilujícího filtru, čímž získáme další klaviaturou řízený oscilátor.

- druhý výstup, nazvaný PHONES, je tu proto, abychom zvuk mohli zavést zpět do řetězce (např. do vstupu filtru) a získat tak žádané zkreslení (starý trik z MiniMooga).

- vstup externího signálu EXT SIGNAL IN nemá narozdíl od MS-10 vlastní knob hlasitosti; je nutné použít zvláštní zesilovač VCA – trojice zdířek okolo tohoto nápisu zajišťuje vstup, výstup a řídící signál (např. kolečko). Ovšem účelnější je použít sekci pod čarou, procesor externího signálu.

- S/H generátor má (alespoň u mé verze) poměrně citlivý vstup, často je nutné příchozí signál zeslabit. Například vnitřní generátor šumu je moc silný, musíme ho nejprve prohnat přes procesor externího signálu a pak teprve vést do S/H. Pokud to zapojíme přímo, šum prolézá ven.

- malý čudlík pod kolečkem může nezávisle spouštět obálku EG1. Jiné smysluplné využití jsem pro něj nenašel, výrobce radí, ovládat jím něco externího…

- pokud postrádáte zpožděný nástup vibráta, dá se to zařídit. LFO nasměrujeme do vstupu zesilovače, výstup pak propojíme s tím, co má vibrovat (např. oscilátory). Řízení zesilovače bude řídit obálka EG1, které nastavíme požadované zpoždění (delay).