Nejmenší z řady digitálních nástrojů Casio se syntézou na bázi fázového zkreslení.
V 80. letech Casio vyšlo se svou řadou VZ/CZ, která používala jednoduchou obdobu frekvenční modulace. Konkurovala tehdy populární řadě DX od Yamahy, byla to jakási levnější, zvukově srovnatelná alternativa.
Typ CZ-230S ze všeho nejvíc připomíná klasickou dětskou samohrajku, nicméně zdání klame. Pod kapotou se skrývá plnohodnotný engine CZ-101, ke kterému se druží zjednodušená verze bicího automatu Casio RZ-1.
Zatímco CZ-101 je nástrojem pro zvukové experimentování, při kterém si můžete vytvářet vlastní zvuky, CZ-230S spíš patří do rukou začínajícího skladatele. Místo 16+16 zvuků je tu velká banka 99 rejstříků, přičemž čísla 96-99 je možné změnit. Zajímavé je, že až na sedm výjimek všechny interní zvuky využívají dvojitý režim, takže mají sice silný a sytý zvuk, hrají však pouze čtyřhlasou polyfonií. Protože mi to nestačí, hned jsem se zaměřil na ty poslední čtyři programovatelné registry.
Editace je možná pouze pomocí dobových programů pro Atari ST, ostatní editory pro řadu CZ obvykle postrádají podporu pro tento okrajový model. Podařilo se mi sehnat editor Andorid-CZ a vše okamžitě zafungovalo. Na disketě byla i hromada bank, ze kterých se mi sice zobrazí vždy pouze čtyři zvuky (asi ty poslední), ale i tak se tím dá inspirovat. V programu je navíc možnost náhodných rejstříků, které si pak můžeme doupravit. Vytvořil jsem si tak čtyři zvuky, které hrají osmihlasně.
Fázové zkreslení
Syntéza je strukturou podobná klasické analogové subtraktivní syntéze. Obálka DCW má podobnou funkci, jako obálka filtru. Ale místo toho, aby se podle této obálky zeslabovaly či zesilovaly alikvóty, což dělá filtr, mění se zde celkový tvar průběhové vlny. Sinus se tak třeba postupně změní na pilu a při poklesu (decay) zase zpět k sinusovému tvaru. Obálky mohou mít až 8 segmentů s tím, že úroveň pro sustain si můžeme šikovně zvolit, kde chceme.
Každý ze dvou zdrojů může mít až dva různé průběhy, které se zařadí za sebe. Vybírá se z osmi různých tvarů. Jak už bylo naznačeno, při použití jednoho zdroje je nástroj osmihlasý, při obou zdrojích jen čtyřhlasý, ovšem je pak možné využít i vzájemnou kruhovou modulaci nebo modulaci pomocí šumu. Pěkně nastavitelný LFO se dá použít k různým efektům, často simuluje delay.
Multitembralita
Ano, čtete správně, samohrajná mašinka přece musí umět více zvuků najednou! Stačí při zapnutí nástroje držet tlačítko "Solo" a nástroj se přepne do čtyřnásobné multitembrality. Dříve nastavený MIDI kanál platí jako první, další stopy mají vždy o jednu vyšší kanál. Tlačítkem MIDI CH a šipkami pak přepínáme stopy, kterým lze nastavit zvláštní zvuk. Pokud máte MIDI kontroler, který je schopen vysílat na více kanálech najednou, můžete na ně tak hrát i v reálném čase.
Zvuk nástroje je plný, digitálně čistý, charakterem se podobá FM nástrojům, jako je např. Yamaha DX-21. Nastavování zvuků je však mnohem snazší, prakticky stejné, jako u klasických analogových nástrojů, a narozdíl od FM syntézy je zcela předvídatelné. Až na dětskou klávesnici poskytuje nástrojek celkem slušné artikulační možnosti, kolečko na ohýbání tónu, sólový režim a dobře použitelné portamento.
Bicí a doprovody
Nástroj dovoluje tvorbu deseti vlastních třítaktových patternů. Můžeme použít až 4 bicí PCM vzorky (Casio RZ-1) a 4 PD zvuky najednou, celkem ve čtyřech stopách. Patterny lze naskládat za sebe a udělat si tak celou skladbu až 199 taktů dlouhou.
Tyto krokové metody jsou však pro mě jako pro klavíristu tak ne-u-vě-ři-tel-ně a bolestně zdlouhavé, že nemám sílu je zkoumat dál, cizinec promine… Jednoprsťáci by se tu ale určitě vyřádili, editace je sice trochu divočejší, ale začínající dýdžej jistě nebude litovat..!