Druhý nejmenší z analogové řady CS ze 70. let. Jednodušší je už jen CS-5, naopak vlajkovou lodí byla CS-80, polyfonní dynamická a velmi velká a slavná věc. Mezi nimi se nachází vcelku široká škála mezitypů a několik podřad, ze kterých si určitě každý vybere. Naše CS-10 má jen jeden oscilátor – čip IG00453, základní modulační prostředky a výborný přepínatelný filtr, který v kombinaci s audio vstupem udržuje o tento nástroj stále zájem. Jen doplním, že firma po letech přišla na trh s řadou romplerů počínajících CS-1x, která s původní CS řadou nemá naprosto nic společného, jsou to digitální nástroje nejnižší třídy.
Zvuk zmiňovaného oscilátoru není asi ničím zvláštní, pěkný teplý analogový sound, nic víc, nic míň. Dva průběhy pila a obdélník mají oba vlastní potenciometr, takže si vlnu můžeme natvarovat dle libosti. Šířku obdélníku může měnit LFO, které umí být rychlé až do slyšitelné oblasti. Ke zvuku oscilátoru se dá přimíchat buď šum, nebo externí signál.
Filtr dává všemu, co přes něj proženete, pěknou barvu. Kromě běžné spodní propusti ho lze přepnout na horní nebo pásmovou propusť, což bývá jinak běžné jen u velmi drahých nástrojů. HPF ubírá odspodu, takže nakonec zůstane jen vysoká syčivá složka, BPF stahuje i tyto syčáky a je leckdy příjemnější. Obálka filtru je trochu netradiční, automaticky bere nastavený ořezový kmitočet jako úroveň držení (Sustain Level) a nastavujeme tak úroveň, kde budeme začínat (0 až -5) a druhou (Attack Level), kam se má signál dostat ještě před poklesem (0 až +5). Obě obálky (včetně hlasitostní) mají dva mody nastavování, jemnější pro kratší časy a hrubší pro delší časy. Filtr má sice parametr rezonance, ale ta nejde až do samooscilace, nelze tedy filtr použít jako další oscilátor, což u jednooscilátorových nástrojů obvykle značně zvětší zvukové možnosti. Na druhou stranu tu máme již zmíněný LFO, jehož vysoké kmitočty už dokážou při ovlivňování zvuku vytvářet efekty amplitudové modulace.
Vedle filtru je nejzajímavější částí CS nástrojů analogový vstup a možnosti řízení. Máme tu vstupy i výstupy normy CV/Trig. Pro nástroje, které tuto normu nepodporují, je připraveno automatické spuštění obálky podle momentální úrovně na audio vstupu, jehož citlivost lze nastavovat. Nástroj tak rozezná, že začal nebo skončil signál a podle toho spustí nebo ukončí obálku. Jak jsem už psal výše, je to víceméně hlavní věc, proč tento nástroj chtít. Dostanete se k dobrému přepínatelnému filtru, přes který lze cokoliv pouštět, Yamaha je na to dobře připravená. Mě se perfektně osvědčilo spojení s nástroji Korg MS-10 nebo MS-20. Oscilátory Korgu zní jinak a dobře se s Yamahou doplňují. Dobré je taky pustit do Yamahy zvuk brass sekce z Crumaru Performer, který disponuje výstupem Gate. Barevně je téměř stejný s oscilátorem Yamahy, ale má plnou polyfonii. Rovněž hrátky s HPF pro zvuk hi-hat z bicího modulu dávají dobrý výsledek.
Yamaha CS-10 je určitě dobrý nástroj pro experimentování. Zvládne dobře hrát i sám, ale pro tento účel se spíš poohlédněte po jeho větších bratříčcích, už CS-15 má dva oscilátory a dokonce i dva filtry, to dodá zvuku naprosto jinou dimenzi.